Komfort v ochranných oděvech používaných během pandemie

Comfort in Protective Clothing Used during Pandemic

článek v časopise - ostatní, Jost

cs

Hromadný výskyt virového onemocnění Covid 19 po celém světě (pandémie) znovu připomenul nezbytnou potřebu ochránit zdravotnický a záchranný personál před potenciální nákazou vhodnými ochrannými prostředky. Ruku v ruce se zvyšováním ochrany před vnějším nebezpečím však současně přichází problém uživatelů těchto prostředků s fyziologickou snesitelností při vykonávání psychicky a fyzicky náročné práce. Zejména v prostředí se zvýšenou teplotou nebo vlhkostí, kdy je velmi obtížné předávat tělem produkované metabolické teplo do okolí, a tak udržovat teplotu organismu v optimálním (komfortním) teplotním režimu. Ten představuje tělesnou teplotu 36,5-37 °C, teplotu pokožky 34 °C a bez zjevného pocení. Toho lze v podmínkách do teploty 30 °C a relativní vlhkosti do 50 % dosáhnou poměrně snadno u lidí vykonávajících lehkou práci do 150 W např. u stroje nebo při běžné chůzi oblečených do obvyklého pracovního oděvu s nechráněnými částmi těla, jako je obličej nebo ruce. Zvláště pokud kolem proudí čerstvý vzduch a osoba nachází se ve stínu. To ovšem nepřipadá v úvahu u lidí zasahujících u osob, které onemocněly nakažlivou virovou chorobou a personálu, který je dlouhodobě léčí. Ti kromě izolace těchto pacientů od vnějšího okolí se musí sami izolovat od nich, aby sami neonemocněli a také aby nešířili virové onemocnění do okolí. Proto musí být vybaveni ochrannými prostředky chránícími celé tělo. A nejenom to. Ochranný prostředek sám by neměl šířit virus a měl by také umožňovat jeho snadné a bezpečné odstranění kontaminace. Nelze se jen tak svléci jako při skončení běžné pracovní směny, ale je třeba podstoupit proces zabraňující dalšímu šíření aerosolu nebo par nebezpečných látek. A to není tak jednoduché, proto se musí pracovníci v ochranných prostředcích pobývat co nejdéle. A tady nastává ten vzájemně protichůdný problém, kdy dokážeme člověka spolehlivě chránit před životu nebezpečným působením z vnějšího prostředí a nedokážeme zcela zabránit stejně velkému ohrožení života vycházejícího z mikroklimatických podmínek vznikajících pod tímto ochranným prostředkem.

Hromadný výskyt virového onemocnění Covid 19 po celém světě (pandémie) znovu připomenul nezbytnou potřebu ochránit zdravotnický a záchranný personál před potenciální nákazou vhodnými ochrannými prostředky. Ruku v ruce se zvyšováním ochrany před vnějším nebezpečím však současně přichází problém uživatelů těchto prostředků s fyziologickou snesitelností při vykonávání psychicky a fyzicky náročné práce. Zejména v prostředí se zvýšenou teplotou nebo vlhkostí, kdy je velmi obtížné předávat tělem produkované metabolické teplo do okolí, a tak udržovat teplotu organismu v optimálním (komfortním) teplotním režimu. Ten představuje tělesnou teplotu 36,5-37 °C, teplotu pokožky 34 °C a bez zjevného pocení. Toho lze v podmínkách do teploty 30 °C a relativní vlhkosti do 50 % dosáhnou poměrně snadno u lidí vykonávajících lehkou práci do 150 W např. u stroje nebo při běžné chůzi oblečených do obvyklého pracovního oděvu s nechráněnými částmi těla, jako je obličej nebo ruce. Zvláště pokud kolem proudí čerstvý vzduch a osoba nachází se ve stínu. To ovšem nepřipadá v úvahu u lidí zasahujících u osob, které onemocněly nakažlivou virovou chorobou a personálu, který je dlouhodobě léčí. Ti kromě izolace těchto pacientů od vnějšího okolí se musí sami izolovat od nich, aby sami neonemocněli a také aby nešířili virové onemocnění do okolí. Proto musí být vybaveni ochrannými prostředky chránícími celé tělo. A nejenom to. Ochranný prostředek sám by neměl šířit virus a měl by také umožňovat jeho snadné a bezpečné odstranění kontaminace. Nelze se jen tak svléci jako při skončení běžné pracovní směny, ale je třeba podstoupit proces zabraňující dalšímu šíření aerosolu nebo par nebezpečných látek. A to není tak jednoduché, proto se musí pracovníci v ochranných prostředcích pobývat co nejdéle. A tady nastává ten vzájemně protichůdný problém, kdy dokážeme člověka spolehlivě chránit před životu nebezpečným působením z vnějšího prostředí a nedokážeme zcela zabránit stejně velkému ohrožení života vycházejícího z mikroklimatických podmínek vznikajících pod tímto ochranným prostředkem.

The burden of healthcare workers wearing protective equipment when treating the patients affected by infectious diseases was assessed. Full isolation from the external environment shows that even with light work around 120 W.m-2, the effect of isolation from the environment can increase the physiological load by reducing metabolic expenditure up to twice compared to an unprotected person. In such a case, the only way of intensive heat dissipation is an evaporation of the sweat, 1 g of which removes up to 2500 J of heat. Experiments with a Newton thermal mannequin in a climatic chamber have shown that ventilation with air at normal relative humidity of 50 % can reduce the surface temperature by up to 6 °C, compared to inventilated clothing. Ventilation brings clean filtered air into the garment and the person is in an environment as if without insulation.

Covid-19; ochranné oděvy; oděvní komfort; ventilace; filtrace; vzduchu

Covid-19; protective clothing; clothing comfort; air filtration

01.12.2021

Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, z.s.

Ostrava - Poruba

1804-1639

21

2

28–35

8