Výpočet maximálního napětí v aortálním aneuryzmatu v závislosti na hustotě sitě

The maximum stresses in aortic aneurysms calculated on the dependence of mesh density

abstrakt

en

This paper presents the influence of finite element mesh density on the resulting maximum stresses in models of patient-specific abdominal aortic aneurysms (AAAs). We present six patient-specific model geometries and two Yeoh-type constitutive models, where is a different mesh density confronted. All simulations appear from a numerical reconstruction of the unloaded geometry of the AAA. It has been demonstrated that results (wall stresses) are substantially mesh dependent; in most cases the peak wall stress increases with cumulative number of elements throughout wall thickness caused by a better description of the stress gradient in the critical point. It has been shown that this effect is more marked when Vande Geest constitutive model with higher strain stiffening is used than Raghavan-Vorp material model. To reduced the stress gradient we taken a residual stress into account; however the results indicate that three elements throughout the wall thickness are advised also in this case to obtain an acceptable accuracy of the resulting stresses.

Tento příspěvek se zabývá vlivem hustoty konečno-prvkové sítě na obdržené maximální napětí pro výpočtové modely aneuryzmatu abdominální aorty založených na geometriích konkrétních pacientů. Je zde představeno šest modelů geometrie reálných pacientů, pro které byly použity dva Yeoh-typy konstitutivního modelu materiálu. Veškeré simulace vycházejí z numerické rekonstrukce aneuryzmatu v nezatíženém stavu. Bylo ukázáno, že napětí po tloušťce stěny je výrazně závislé na počtu použitých konečno prvkových elementů v obvodovém směru. Ve většíně případů hodnota maximálného napětí ve stěně narůstá společně se zvyšujícím se počtem elementů po tloušťce. Tento fakt byl zřetelnější, když byl použit upravený Vande Geest model materiálu s vyšší počáteční tuhostí oproti méně zpevňujícímu Raghavan-Vorp modelu materiálu. Pro snížení vysokých gradientů napětí ve stěně, které odporují fyziologickému stavu, bylo do modelu zahrnuto zbytkové napětí. Z tohoto dalšího zpřesnění vyplývá doporučení, že pro získání přijatelných výsledků je zapotřebí třech konečno prvkových elementů po tloušťce.

This paper presents the influence of finite element mesh density on the resulting maximum stresses in models of patient-specific abdominal aortic aneurysms (AAAs). We present six patient-specific model geometries and two Yeoh-type constitutive models, where is a different mesh density confronted. All simulations appear from a numerical reconstruction of the unloaded geometry of the AAA. It has been demonstrated that results (wall stresses) are substantially mesh dependent; in most cases the peak wall stress increases with cumulative number of elements throughout wall thickness caused by a better description of the stress gradient in the critical point. It has been shown that this effect is more marked when Vande Geest constitutive model with higher strain stiffening is used than Raghavan-Vorp material model. To reduced the stress gradient we taken a residual stress into account; however the results indicate that three elements throughout the wall thickness are advised also in this case to obtain an acceptable accuracy of the resulting stresses.

aneurysma abdominální aorty, zbytkové napětí, hustota sítě

abdominal aortic aneurysm, resisdual stress, mesh density

04.11.2013

University of West Bohemia

Plzeň, Czech Republic

978-80-261-0282-3

BOOK OF EXTENDED ABSTRACTS 29th conference with international participation Computational Mechanics 2013

79–80

2