Detail předmětu
Teorie tváření
FSI-HTA Ak. rok: 2024/2025 Letní semestr
Základem komplexního, inženýrského řešení technologických procesů tváření je teorie plasticity a tváření se systémem počítačové podpory. Obsah předmětu, vychází z nejdůležitějších vybraných kapitol fyzikální podstaty plastické deformace, tvařitelnosti kovů a slitin, základů matematické teorie plasticity, analytických a experimentálně analytických metod teoretického řešení tvářecích procesů s počítačovou podporou. Předmět poskytuje základní vědomosti a schopnost matematického popisu tvářecích dějů při uplatnění fyzikálních, chemických, mechanických a termodynamických principů přechodu kovovových těles z elastického do plastického stavu a při jejich plastickém přetváření do požadovaného tvaru. Stanovuje zatížení tvářecích nástrojů, strojů, provádí analýzu přetvoření, určuje kritické hodnoty a poskytuje úvod do modelování procesů tváření, za počítačové podpory.
Garant předmětu
Zajišťuje ústav
Výsledky učení předmětu
Prerekvizity
Předpokladem úspěšného zvládnutí předmětu jsou znalosti z aplikované matematiky a fyziky, nauky o materiálu, pružnosti, pevnosti a plasticity a přehled o technologiích tváření.
Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody
Způsob a kritéria hodnocení
Podmínky udělení zápočtu: prezence ve cvičení, vypracování a přijetí 10ti elaborátů na samostatná zadání ve cvičení s využitím doporučené počítačové podpory. Pokud tuto podmínku student nesplní, může učitel v odůvodněných případech zadat náhradní programy cvičení. Zkouška je veřejná a prověřuje znalosti ze tří základních okruhů předmětu,tj.
1)fyzikální podstaty plastické deformace a tvařitelnosti kovů a slitin, 2)matematické teorie plasticity,
3)metod řešení tvářecích procesů.
Ústní zkouška je vykonána po předběžné písemné přípravě vytažené komplexní otázce se třemi podotázkami, ze základních okruhů předmětu. Hlavní důraz je kladen na pochopení metody řešení a schopnosti aplikace známých analytických a experimentálně-analytických modelů výpočtu.
Zkouška je veřejná, bude mít písemnou přípravu a ústní část. Hodnotí se klasifikačním stupněm ECTS.
Účast na přednáškách je doporučená.
Účast na cvičeních je povinná.
Docházka do cvičení je pravidelně kontrolována a účast ve výuce je zaznamenávána.
Nahrazení neúčasti ve cvičeních je prováděno během semestru cestou zadání náhradních témat cvičení a konzultacemi.
Jazyk výuky
čeština
Cíl
Hlavním cílem předmětu "Teorie tváření" je vybavit studenty teoretickým základem a metodikou k řešení technologií tváření na fyzikálních principech plastické deformace a na teorii plasticity. Úkolem předmětu je studentům poskytnout znalosti, které jsou nezbytné pro tvůrčí a komplexní inženýrské řešení technologií tvářecích procesů.
Předmět TEORIE TVÁŘENÍ umožňuje studentům získat potřebné vědomosti ke zjednodušeným matematickým popisům tvářecích dějů při uplatnění fyzikálních,chemických, mechanických a termodynamických principů změny kovových těles z elastického do plastického stavu a dále při jejich plastickém přetváření do požadovaného tvaru. Student se naučí stanovit zatížení tvářecího nástroje, stroje a určit kritické hodnoty přetvoření.
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky
Použití předmětu ve studijních plánech
Program C-AKR-P: Akreditované předměty v CŽV, celoživotní vzdělávání v akr. stud. programu
obor CLS: Předměty letního semestru, 6 kredity, volitelný
Program N-STG-P: Strojírenská technologie, magisterský navazující
obor STG: Strojírenská technologie, 6 kredity, povinný
Program N-STG-P: Strojírenská technologie, magisterský navazující
obor STM: Strojírenská technologie a průmyslový management, 6 kredity, povinně volitelný
Typ (způsob) výuky
Přednáška
26 hod., nepovinná
Osnova
1.Fyzikální podstata tvárné deformace. Tvařitelnost kovů a slitin.
2.Přetvárné odpory, vliv základních parametrů. Přetvárná práce a síla.
3.Shrnutí základů matematické teorie plasticity. Dílčí teorie.
4.Podmínky vzniku plastické deformace. Analýza procesu přetvoření.
5.Analytické a experimentálně analytické metody řešení tvářecích procesů.
6.Pěchování mezi rovnoběžnými rovinami, Siebelovo a Unksovovo řešení.
7.Dopředné protlačování, rozbor napjatosti a přetvoření.
8.Zpětné protlačování, řešení podle Dippera, Sachse a Siebela.
9.Zápustkové kování podle Tomlenova, Gubkina, Gelei a Storoževa.
10.Ohýbání tenkých prutů a širokých pásů.
11.Hluboké tažení, napjatost a přetvoření, výpočet dle Sachse a Šofmana.
12.Metoda přetvárných odporů. Teorie malých pružně-plastických deformací.
13.Napjatost při volném a uzavřeném střihu a při přesném stříhání.
Laboratorní cvičení
26 hod., povinná
Osnova
1.Otázky z fyzikální podstaty plastické deformace, ukázky, elaborát.
2.Vyhodnocení parametrů přetvoření, rychlosti přetvoření, elaborát.
3.Výpočty hlavních a efektivních napětí, grafická interpretace, elaborát.
4.Vyhodnocení křivek přetvárých odporů z experimentů, elaborát.
5.Výpočty deformačních odporů a sil při pěchování , elaborát.
6.Napjatost a síly při dopřed.protlačování. elaborát.
7.Napjatost a síly při zpětném protlačování, elaborát.
8.Zápustkové kování, výpočet kovacích sil. , elaborát.
9.Výpocet ohýbacích sil a odpružení, elaborát.
10.Napjatost, síly a počet tažných operací, elaborát.
11.Vyhodnocení napjatosti a přetvoření na výtažku, elaborát.
12.Napjatosti při běžném a přesném stříhání. elaborát.
13.Závěr cvičení, diskuse k elaborátům. Zápočet