Zákonitosti mechaniky jsou stejné, ať se jedná o kov nebo o lidské tělo. Staví na tom celý obor zvaný biomechanika, který uchvátil i doktorandku Annu Hrubanovou. Na strojní fakultu VUT šla už s vidinou vysněného oboru a loni získala cenu Brno Ph.D. Talent pro mladé výzkumníky. Díky stipendiu se může soustředit na svůj výzkum tepen postižených aterosklerózou.
„Ateroskleróza postihuje více tepen v těle, já se zabývám konkrétně karotickými tepnami, které zásobují mozek krví,“ vysvětluje zapáleně Anička téma svého doktorského výzkumu. Vzorky nemocných tepen dostává od Fakultní nemocnice u sv. Anny, celé tepny pak z pitev z Masarykovy univerzity.
V laboratoři vzorky tepen napíná a pomocí takzvané tahové zkoušky zjišťuje vlastnosti materiálu. „Jde vlastně o standardní metodu, jak zjistit chování jakéhokoliv materiálu. Snažíme se využít znalosti z klasické mechaniky a aplikovat je na člověka. Studuju na strojárně, všechno jsme se učili na kovech a jiných technických materiálech, ale teď ty samé znalosti používám na lidské tělo, a to mě strašně baví,“ říká Anička, která se po gymnáziu rozhodovala mezi medicínou a strojařinou a na VUT ji nakonec přilákala právě biomechanika, tedy obor, který už má jednou nohou takříkajíc našlápnuto do medicíny.
Její výzkum má potenciál pomoci řadě pacientů, byť cesta k případnému využití je ještě velmi dlouhá. „Lékaři dnes o operaci rozhodují podle velikosti stenózy. Stenózu si můžeme představit jako zúžení průměru tepny; v případě tepen, které vedou k mozku, se tvoří aterom, což je taková cysta uvnitř tepny, která ji postupně blokuje. A stává se, že aterom praskne dřív, než je pacient indikován k operaci. Obsah ateromu se vyplaví do krve a postupuje krevním řečištěm, až dojde k ucpání menších tepen, tedy k mrtvici,“ popisuje Anna a dodává, že vyhlídky takto postižených pacientů nejsou vůbec dobré.
„Snažíme se najít zákonitosti, které by nám pomohly lépe popsat materiál tkáně, a tento popis bychom následně využili ve výpočtovém modelu, který by chování tepny předpovídal. V ideálním případě by mohl pomoci určit rizikové pacienty a poslat je na operaci dřív, než dojde k předčasné ruptuře, tedy prasknutí aterosklerotického plátu,“ uzavírá Anička.