Říká o sobě, že se narodil s klíčem v ruce. Stroje a hračky, které v dětství rozebral, byly jen první krok na cestě k restaurování historických strojů a zařízení. Absolvent Fakulty strojního inženýrství VUT Tomáš Flimel se svojí firmou zrenovoval třeba technické zázemí vily Tugendhat, ztracený lesk vrátil i historické varně Plzeňského Prazdroje nebo výtahu na zámku Valtice.
Úctě ke starým věcem se naučil od rodičů. A sám byl prý ten typ dítěte, co všechno rozloží na součástky. „Nebylo možné dát mi autíčko, abych ho nerozebral. Pamatuju si, že jsem hrozně toužil po jedné hračce, pásovém traktoru na baterku, a svatosvatě jsem sliboval, že ho nerozeberu. Vydrželo to jenom chvilku a už z něj lítaly motorky,“ vzpomíná Tomáš Flimel s úsměvem.
Na konci základní školy neměl dost dobré známky, aby mohl jít na gymnázium. Prý proto, že se raději vrtal ve strojích, než, aby seděl nad knihami. Nejprve se proto vyučil strojním zámečníkem. „Když jsem nastoupil na praxi do První brněnské strojírny, školili nás lidé, kteří se vyučili ještě za první republiky. Co jsem se od nich naučil, z toho čerpám celý život, zejména z jejich vztahu k řemeslu a práci. Na strojní fakultě, kde jsem pak studoval tepelné a jaderné stroje a zařízení, jsem si zase doplnil teoretické znalosti. Je to právě spojení praxe a teorie, které je pro mě klíčové,“ hodnotí Flimel.
Práce na opravě historických zařízení někdy připomíná detektivku: je potřeba vyřešit problém, k němuž neexistuje návod a i součástky bere z vlastní sbírky, kterou pro tento případ schraňuje, v obchodě takové věci totiž nekoupíte. Postupně se jeho koníček proměnil v regulérní živnost, od roku 1992 se svojí firmou Flirex pracuje na restaurování historických strojů a zařízení. Do jejich péče se dostala třeba historická varna Dalešického pivovaru a varna v Plzeňském Prazdroji, secesní výtah na zámku Valtice nebo stoletý parní stroj z Královopolské strojírny. A ikona funkcionalismu: vila Tugendhat.
Vrátit funkčnost architektonickému skvostu pomáhal na mnoha frontách. „Ve vile jsme renovovali například historickou kotelnu, systémy stínění, vzduchotechniku či lampy. Od té doby tam každého půl roku děláme servisní údržbu a velice nás těší, jak zařízení funguje a že je o něj v rámci prohlídkových okruhů zájem. Já jsem vždycky prosazoval renovace historických zařízení do stavu, kdy bude mít návštěvník pocit, byť by se díval na nefunkční stroj, že stačí přiložit pod kotel a může to fungovat,“ myslí si Flimel.
A nabádá, aby lidé přemýšleli, než starou věc vyhodí. „U mnoha věcí si člověk řekne, že nemají hodnotu. Ale pokud k tomu máte vztah, myslím, že člověka obohacuje, když dá věcem nový život. Jednou jsem třeba viděl, jak ve starém činžovním domě v Brně opravovali elektřinu a vyhazovali krásné porcelánové sklepní lampy. Jedna z nich teď svítí v kotelně vily Tugendhat,“ uzavírá.
Celý rozhovor s Tomášem Flimelem přináší univerzitní časopis Události na VUT.
Absolvent oboru: Tepelné a jaderné stroje a zařízení